Debata mezi Tejcem a Soudcovskou unií

Ačkoli státní správa obecně není známa svou rychlostí, v tomto případě může jít o výjimku, neboť Tejc chce zavést první změny již od 1. 1. 2027. Nejen ohledně tohoto kroku vyjádřila obavy Soudcovská unie, která varuje před přílišnou unáhleností. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie, také upozornil na potencionální technické potíže, které dle něj představují jednu z největších překážek. Konkrétně se může jednat o starý počítačový systém ISAS, který pochází z minulého století a využívají ho právě okresní soudy.[2]

Součástí plánu ministra Tejce je i omezení jmenování nových soudců. Dle něj je nereálné zvyšovat počet soudců v době, kdy soudy řeší méně nových věcí než dříve. Proti tomuto kroku se opět staví Soudcovská unie, která se obává místního nedostatku soudců, a to především na těch nejmenších soudech (typicky Okresní soudy v Semilech, Rokycanech, Prachaticích a dalších, které mají přibližně 8 soudců[3]). Plán totiž nechce omezit počet jmenovacích etap, ale chce změnit počet navrhovaných kandidátů – místo 50 a více kandidátů přibližně pouze 10 až 15 kandidátů.

Tím výčet potencionálních problémů není vyčerpán, Tejc dále neuvedl, co by se dělo s předsedy slučovaných soudů. Zaniknou jejich funkce a budou muset opět o své místo soutěžit? Nebo jeden ze soudních funkcionářů bude jednoduše určen novým předsedou? Nové výběrové řízení by zcela jistě bylo legitimnější než jednoduché určení, na druhou stranu však může být řízení časově náročné a organizace v mezidobí by tak byla pravděpodobně nejistá. Určení nových předsedů by mohlo zaručit organizační kontinuitu. Absence soutěžního prvku by ovšem mohla vyvolat kritiku v té podobě, že by takové určení neslo prvky politického rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí dle objektivně stanovených kritérií.

Ministr Tejc částečně odmítl kritiku Soudcovské unie. Ohledně jmenování nových soudců argumentoval momentální naplněností, která činí přes 99,5 %. Také má za to, že reforma zefektivní fungování některých okresních soudů. Výše popsaný dialog však přinesl i nějaký kompromis, Tejc tak připustil, že slučování bude rozděleno do tří etap v rozmezí tří let. Tejc také reagoval na obavy Unie o „zatahování justice do politického boje“: [4]

„Nezávislost soudů nikdo nezpochybňuje. Soudy jsou a budou nezávislé a žádný politik jejich rozhodování neovlivňuje. To však neznamená, že rozhodnutí soudů nemohou být předmětem veřejné diskuse. Řada rozhodnutí vyvolává silné emoce, často oprávněně – například v případech ukládání podmíněných trestů pachatelům znásilnění či pohlavního zneužívání. Otevřená debata o fungování justice není útokem na její nezávislost, ale přirozenou součástí demokratické společnosti.“ ^[5]

Slučování soudů není v rámci Evropy žádnou novinkou, podobnou reformu uskutečnili například Nizozemci, v jejich případě však reformě předcházela sedmiletá příprava související s detailními analýzami.[6] Za zmínku stojí také Švédsko, neboť slučováním okresních soudů právě ve Švédsku se zabývají různé studie. Máme tak k dispozici konkrétní data, která mohou posloužit k inspiraci. Z těchto analýz lze dovodit, že sloučení soudů může teoreticky zvýšit jejich efektivitu (což se Švédsku vcelku podařilo), ovšem pokud je cílem reformy právě zmiňovaná efektivita, slučování soudů lze provádět jen do určité míry. Přílišná snaha o centralizaci by totiž naopak vedla ke snížení efektivity justice.[7] [8]

Závěr

Prozatím je předčasné plán hodnotit, neboť jeho detaily nejsou veřejně známy. Tyto detaily by však veřejnosti měla zpřístupnit plánovaná analýza, která odhalí bližší specifika plánované reformy. Je však nesporné, že plán představuje jednu z nejvýznamnějších strukturálních otázek české justice posledních let. Dle našeho názoru se jedná o odvážný krok, který vyžaduje důslednou přípravu. Je potřeba mít neustále na paměti, že dopady plánované reformy by ovlivnily nejen fungování justice, ale také fungování značné části veřejnosti.

[1] ČTK, ČT24. 14. 2. 2026. Slučováním soudů stát ušetří až stovky milionů, plánuje Tejc. Online. CT24. Dostupné z:  https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/slucovanim-soudu-stat-usetri-az-stovky-milionu-planuje-tejc-370342

[2] ČTK, Ministerstvo spravedlnosti. 26. 2. 2026. Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů. Online. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/02/26/soudcovska-unie-varuje-pred-unahlenou-zmenou-v-soustave-soudu/.

[3] Ministerstvo spravedlnosti. 18. 7. 2025. České soudnictví 2024: Výroční statistická zpráva. Výroční zpráva. Online. Ministerstvo spravedlnosti. Dostupné z: https://msp.gov.cz/web/msp/-/ministerstvo-spravedlnosti-predstavilo-vyrocni-statistickou-zpravu-za-rok-2024-kopirovat-

[4] ČTK, Ministerstvo spravedlnosti. 26. 2. 2026. Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů. Online. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/02/26/soudcovska-unie-varuje-pred-unahlenou-zmenou-v-soustave-soudu/.

[5] Ministerstvo spravedlnosti ČR. 26. 2. 2026. Reakce ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce na vyjádření Soudcovské unie. Online. Ministerstvo spravedlnosti. Dostupné z: https://msp.gov.cz/web/msp/rozcestnik/-/clanek/reakce-ministra-spravedlnosti-jeron%C3%BDma-tejce-na-vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD-soudcovsk%C3%A9-unie-1?_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_XRfnFFegERxq_redirect=https%3A%2F%2

[6] ČTK, Ministerstvo spravedlnosti. 26. 2. 2026. Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů. Online. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/02/26/soudcovska-unie-varuje-pred-unahlenou-zmenou-v-soustave-soudu/.

[7] Agrell, P., Mattsson, P., & Månsson, J. 26. 1. 2020. Impacts on efficiency of merging the Swedish district courts. 288(2), stránky 653-679. Online. Linnéuniversitetet. Dostupné z: https://lnu.diva-portal.org/smash/record.jsf?pid=diva2%3A1388558&dswid=8972

[8] Månsson, J., & Unnikrishnan, A. 27. 10. 2025. Did the Merger Strategy Towards Optimal Scale Go Too Far? The Case of Swedish District Courts. str. 23. Online. Reaserch Square. Dostupné z: https://www.researchsquare.com/article/rs-7812909/v1

The post Českou justici čeká výrazná reforma – slučování okresních soudů appeared first on AK Berger.

Zákon č. 270/2025 Sb., účinný od 1. 1. 2026, je rozsáhlou novelou, která se ve svých kořenech snaží řešit naplněné kapacity českého vězeňství (důvodová zpráva uvádí, že „K 15. květnu 2024 pak bylo ve vězeňských zařízeních Vězeňské služby celkem 19 769 osob, kapacita vězeňských zařízeních tak byla průměrně naplněna na 97,03 %.“^[1]). Novela neupravuje pouze trestní zákoník, ale dalších 33 zákonů, včetně živnostenského zákona, zákoníku práce, zákona o sociálních službách a dalších. My zde shrneme ty nejdůležitější a nejzajímavější změny.

Změny v ukládání trestů

Důležitou součástí těchto změn jsou podmínky pro ukládání některých alternativních trestů, především peněžitých trestů. Podíl uložených peněžitých trestů k odsouzeným osobám v posledních letech značně stoupl (i díky řadě nelegislativních kroků a aktivit Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství). Právě tuto skutečnost se novela snaží reflektovat, důvodová zpráva uvádí, že současná právní úprava stanovuje pro ukládání těchto trestů zbytečně omezující podmínky.

Další problém, který se novela snaží reflektovat, spočívá v kumulaci trestů. Velkou část vězeňské populace netvoří odsouzení, o kterých bylo rozhodnuto nepodmínečně, ale naopak odsouzení, o kterých bylo rozhodnuto o výkonu původně podmíněně odloženého trestu odnětí svobody či došlo k přeměně alternativního trestu v trest odnětí svobody. Novela představuje řadu nástrojů, např. nově soud může uložit nepodmíněný trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby, či je možné trestním příkazem uložit krátkodobý nepodmíněný trest odnětí svobody.

Novela si také klade za cíl snížení trestní represe, tzn. stát chce obecně méně trestat. Důvodová zpráva v podstatě uvádí, že některá dnes trestní jednání objektivně nevyžadují prostředky trestního práva, neboť nejsou dostatečně závažná. V důsledku této úvahy jsou některá jednání nově beztrestná a některé tresty za spáchání určitých trestných činů byly sníženy. Zmírnění trestů se týká např. recidivní krádeže, propagace terorismu, či zanedbání povinné výživy (již na Nový rok bylo propuštěno 309 lidí, z toho právě většinu tvořili neplatiči výživného[2]). Nejvýraznějším příkladem je snížení trestního postihu u samozásobitelů konopí a snížení postihu za nedovolenou výrobu a jiné nakládání s drogami pro jiného.

Zakotvení nových skutkových podstat či jejich rozšíření

Na druhou stranu se v novele zakotvují nové skutkové podstaty trestného činu – zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření (prevence proti deepfake pornografii) a činnost pro cizí moc. Právě deepfake pornografie byla a stále je velkým a problematickým tématem, nejaktuálnější kontroverze se týká sociální sítě X a AI systému Grok. Uživatelé na této sociální síti po Grokovi požadovali, aby např. digitálně svlékl určité (někdy i nezletilé) jednotlivce, a to většinou bez jejich souhlasu.[3]

Za zmínku také stojí již existující skutková podstata, která však byla rozšířena. Jde o skutkovou podstatu „založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“, do které byla vložena zvýrazněná část textu: „Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka,…“ Jedná se o konkretizaci, která byla také hojně probírána nejen ve veřejném prostoru, ale také v prostoru akademickém. Tento dodatek totiž může v určitých případech být v rozporu s našim ústavním pořádkem, viz rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Vajnai proti Maďarsku, ve kterém daný soud konstatoval, že odsouzením pana Vajnaie za nošení symbolu internacionalistického dělnického hnutí Maďarsko porušilo jeho základní lidské právo – svobodu projevu.

[1] 270/2025 Dz

[2] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-ceske-veznice-propustily-prvnich-110-neplaticu-vyzivneho-295207

[3] https://apnews.com/article/grok-x-musk-ai-nudification-abuse-2021bbdb508d080d46e3ae7b8f297d36

The post Novelizace trestního zákoníku 2026 appeared first on AK Berger.

Insolvenční správce bude muset pořizovat nepřerušený záznam, který nebude dodatečně upravován. Součástí záznamu musí být všichni účastníci jednání a na začátku záznamu se tito účastníci budou muset prokázat platným úředním dokladem, a to takovým způsobem, aby součástí záběru byla fotografie, jméno a také datum narození. Je ale třeba také myslet na práva dlužníků, a tak součástí záznamu by neměly být žádné citlivé údaje o dlužníkovi. Pro pořízení záznamu bohatě postačí běžně užívaná zařízení jako mobilní telefon či počítač, prostředí jednání by se tak nemělo dramaticky měnit.

Insolvenční správce bude mít následně povinnost tento záznam uchovávat (např. na cloudovém úložišti), doba uchování je stanovena na 3 roky od pořízení záznamu, jedná se současně o maximální dobu uchování záznamu. Doba uchování účelně reflektuje promlčecí dobu přestupků podle zákona o odpovědnosti za přestupky. Přístup k záznamu pak budou mít oprávněné osoby (např. v souvislosti s dohledem Ministerstva spravedlnosti či soudními úkony).

Článek má sloužit především jako oznámení pro dlužníky, kteří z této změny mohou být nepříjemně překvapeni. Není však čeho se obávat – záznam má zajistit větší transparentnost a ochranu obou stran a jak je výše zmíněno, přístup k tomuto záznamu budou mít pouze oprávněné osoby. Přesné znění návrhu si můžete stáhnout z Portálu informačního systému ODok Úřadu vlády České republiky, přikládáme odkaz: https://odok.gov.cz/portal/veklep/material/KORNDJVJNELU/

The post Jdete na přezkumné jednání s insolvenčním správcem? Nebuďte překvapeni, když zapne kameru appeared first on AK Berger.

Přehled nejvýznamnějších změn

Zjednodušení rozvodů

Doposud platilo, že i u tzv. smluveného rozvodu (§ 757 OZ) bylo třeba soudem zjistit existenci rozvratu manželství, ve specifických případech i příčinu tohoto rozvratu (např. pokud odloučení manželů trvalo méně než 6 měsíců či pokud manželství netrvalo alespoň rok). Nově se u „smluveného“ rozvodu (tedy v případě, že podají manželé společný návrh či se jeden z nich k druhému připojí a zároveň je oba shodně tvrdí rozvrat manželství) nezkoumá ani samotný rozvrat manželství a má se za to, že manželství splňuje podmínku dle § 755, odst. 1 OZ (Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení“). Taktéž byla zrušena podmínka minimálně 6 měsíčního odloučení pro možnost „smluveného rozvodu“ manželství.

Změny v rodičovské odpovědnosti

Nejvýznamnější složkou rodičovské odpovědnosti je péče o dítě, jejíž porozvodová forma byla častým jablkem sváru v rámci rozvodových řízení rodičů nezletilých dětí. Nově se tedy zavádí jedna společná porozvodová forma péče a ruší se dosavadní dělení na střídavou, společnou a výlučnou. Zákonodárce si od tohoto slibuje méně konfliktní a svižnější průběh rozvodového řízení, který bude maximálně ohleduplný vůči nezletilému dítěti. Mimoto se zavádí nová možnost pozastavení výkonu rodičovské odpovědnosti, o kterém soud rozhodne v případě, že rodič jejím výkonem narušuje či může narušit citový nebo psychický vývoj. (nový § 869, odst. 2 OZ), takovéto pozastavení však nemá vliv na plnění vyživovací povinnosti.

Možnost postoupení pohledávky z výživného

Nově je do Občanského zákoníku zavedena možnost postoupení pohledávky z výživného za úplatu. (§ 921a OZ) V praxi může situace vypadat následovně, rodiči nezletilého byla uložena povinnost hradit výživné, které za poslední tři měsíce neuhradil, tato pohledávka je splatná. Namísto toho, aby druhý rodič musel za nezletilého projít „kolečkem soudů“ a být bez pro něj možná stěžejních prostředků několik měsíců, může tuto pohledávku poskytnout např. společnosti, která se specializuje na vymáhání pohledávek. Ta mu poskytne dlužnou částku (kvůli zajištění transparentnosti musí tento převod proběhnout bezhotovostně), přičemž k postoupení pohledávky nedochází standardně podpisem smlouvy, ale až samotným převodem prostředků. Tlak na uhrazení dlužného výživného pro nezletilého je dále zintenzivněn nově zavedeným zvýšeným úrokem z prodlení (§ 1970 OZ), který stanoví vláda v nařízení.

Nepřijatelnost tělesných trestů

Je reflexí mezinárodních úmluv, ke kterým Česká republika přistoupila, a které násilí na dětech striktně vylučují. Česká republika byla jednou z posledních zemí v EU, která takovouto úpravu neměla, doposud byla její úprava k trestání dětí relativně benevolentní a explicitně o tělesných trestech nehovořila.

JUDr. Pavel Berger a Vojta Liška

The post Přehledně podstatné změny v rodinném právu v roce 2026 appeared first on AK Berger.

Pojďme začít krátkým shrnutím významu pojmů:

Nájem bytu – vztah mezi Pronajímatelem a Nájemcem, na jehož základě se Pronajímatel zavazuje dočasně přenechat byt Nájemci k užívání a Nájemce se zavazuje Pronajímateli platit nájemné.

Pronájem bytu – slangový výraz užívaný pro nájem bytu odvozený od osoby pronajímatele. Nejedná se ovšem o právní pojem, a to i přestože je v praxi hojně užíván.

Podnájem bytu – pojem odlišný od nájmu bytu, často s ním nesprávně zaměňovaný. Na rozdíl od pronájmu se jedná o právní pojem. Jedná se o situaci, kdy Nájemce (tedy ten, kdo má byt v nájmu) dále podnajme byt třetí osobě, tzv. Podnájemci

Ale teď již k detailnějšímu rozboru odlišností nájmu a podnájmu bytu.

Zákonnou úpravu nájmu obecně nalezneme v Občanském zákoníku v § 2201 a násl. a speciální úpravu nájmu bytu poté v § 2235 a násl.. Základem vztahu, jak již bylo řečeno výše, je závazek Pronajímatele přenechat byt k užívání Nájemci, který se mu na oplátku zavazuje platit Nájemné. Nájem bytu vzniká tzv. nájemní smlouvou, která musí mít písemnou podobu.

Nájemce je v nájemním vztahu vůči Pronajímateli typicky slabší smluvní stranou, například z důvodů ekonomických (pronajímatel zpravidla disponuje větším majetkem než nájemce) či z důvodu horší orientace v právní úpravě, zejména v případě, kdy Pronajímatel pronajímá pravidelně větší množství bytů. Z tohoto důvodu se zákonodárce rozhodl chránit Nájemce četnými zákonnými ustanoveními mířenými v jeho prospěch. Namátkou se jedná o možnost výpovědi nájmu ze strany Nájemce při změně okolností (v praxi se tato možnost blíží výpovědi bez udání důvodu) oproti Pronajímatelovým značně omezenějším důvodům výpovědi (§ 2286 a násl. OZ), omezení zvyšování nájemného (§ 2249), omezená výše jistoty společně s nárokem na úroky z ní (§ 2254) a mnoho dalších.

Podnájem je na rozdíl od nájmu zákonem definován pouze velmi stroze, což způsobuje četné spory v jeho chápání i mezi právními odborníky a soudy. Pojďme tedy alespoň k tomu málu, co určuje o podnájmu zákon – dle § 2215 se jedná o nájemcem zřízené užívací právo k věci třetí osobě (podnájemce). Platí, že toto právo může být zřízeno výlučně se souhlasem pronajímatele, s výjimkou případu podnájmu bytu, kdy Nájemce sám v bytě bydlí a podnajímá například pouze pokoj bytu. Problémem podnájmu je fakt, že ačkoliv je v realitě Podnájemce vůči Nájemci často slabší smluvní stranou, zákon mu nepřiznává stejnou ochranu jako Nájemci ve vztahu vůči Pronajímateli.

Navíc platí tzv. akcesorita podnájmu vůči nájmu, což znamená, že podnájem končí nejpozději s nájmem. Ta vede k zneužívání podnájmu pro omezení práv slabší strany, kdy Pronajímatel pronajme byt Nájemci, který je například jím vlastněnou právnickou osobou či jeho příbuzným, a ten posléze podnajímá byt dále. Tento nájemní vztah je však pouhou zástěrkou, prostředky z podnájmu plynou na účet Pronajímatele a nájemní vztah je založen čistě za účelem okleštění zákonných práv Podnájemce (faktického nájemce bytu), například k odepření zákonné tříměsíční výpovědní lhůty a povinnosti výpovědi ze zákonem stanoveného důvodu. Na podobném principu fungují i mezi pronajímateli stále populárnější platformy jako Dokonalý nájemník, Ideální nájemce a další, přičemž princip jejich fungování je právního hlediska přinejmenším problematický a budeme se mu věnovat v samostatném článku v budoucnu.

Pokud si tedy v současnosti vybíráte nový nájemní byt, dbejte zvýšené pozornosti, zdali se jedná o nájem či podnájem, protože zdánlivě nicotný rozdíl v sobě skrývá velmi podstatný rozdíl v právní ochraně. Výjimkou není ani situace, kdy se pod slangovým „pronájmem“ bytu skrývá podnájem skrze prostředníka typu Dokonalý nájemník. Pokud si nevíte rady při uzavírání pod/nájemní smlouvy nebo máte pochybnosti o oprávněnosti některých nároků Pronajímatele/Nájemce, můžete se na nás obrátit na emailu office@akberger.cz, telefonním čísle 222 520 807 či na našem Facebooku, kde Vám rádi poskytneme odbornou právní pomoc.

The post (Pro)Nájem vs podnájem bytu – jaký je rozdíl? appeared first on AK Berger.

1. Změna počátku běhu výpovědní doby

První významnou změnou, kterou flexinovela zákoníku práce přináší je zkrácení výpovědní doby. Nově výpovědní doba nezačíná běžet až prvním dnem následujícího měsíce, nýbrž dnem doručení výpovědi druhé straně. Tato změna přispívá k větší flexibilitě a předvídatelnosti skončení pracovního poměru.

2. Prodloužení zkušební doby

Novela zákoníku práce dále prodlužuje možnost sjednání maximální délky zkušební doby na:

• 4 měsíce u běžných zaměstnanců,
• 8 měsíců u vedoucích pracovníků.

Zkušební doba se navíc automaticky prodlužuje o dobu, kdy zaměstnanec nepracoval (např. pro nemoc či dovolenou), pokud se obě strany nedohodnou jinak.

3. Posílení práv zaměstnanců na rodičovské dovolené

Zaměstnanci na rodičovské dovolené mohou nově vykonávat stejnou práci u stávajícího zaměstnavatele prostřednictvím dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Do dvou let věku dítěte zaměstnancům zároveň náleží právo návratu na původní pracovní místo a pracoviště.

4. Možnost zaměstnání mladistvých od 14 let

Nově je možné zaměstnávat osoby od 14 let věku, a to výhradně v období školních prázdnin. Podmínkou je písemný souhlas zákonného zástupce a absolvování lékařské prohlídky. Maximální týdenní úvazek činí 35 hodin.

5. Nový režim výplaty mzdy

Zákoník práce upřednostňuje bezhotovostní výplatu mzdy, a to na účet zaměstnance. Výplata v hotovosti je možná jen výjimečně, např. pokud zaměstnanec účet nemá. Nově je možné dohodnout i výplatu mzdy v cizí měně. Nutné je, aby se tak dělo vždy na základě písemné dohody se zaměstnancem.

6. Transparentnost odměňování

Novela rovněž omezila práva zaměstnavatelů ve vztahu k požadavkům na mlčenlivost zaměstnanců. Zaměstnavatelům je nově zakázáno smluvně omezovat zaměstnance v tom, aby sdíleli informace o své mzdě či platu. Takové ujednání by bylo absolutně neplatné. Porušení povinnosti rovného odměňování může být sankcionováno až do výše 400 000 Kč.

7. Rozšíření překážek v práci a volna

Novela rovněž aktualizuje katalog osobních překážek v práci. Zaměstnancům například náleží více volna v souvislosti s uzavřením manželství, úmrtím blízké osoby, nebo doprovodem rodinného příslušníka k lékaři. Změny se dotýkají rovněž podpory zaměstnanců ve věku nad 52 let.

Závěr:

Vzhledem k tomu, že výše uvedené změny se týkají pracovněprávních vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, je na místě, aby zaměstnavatelé vzali tyto změny na vědomí a na základě toho zrevidovali vzory pracovních smluv, vnitřní předpisy a pracovní řády, a to zejména ve vztahu k nové úpravě zkušební doby, výpovědních lhůt a výplatě mzdy. Rovněž je vhodné upravit interní procesy pro návrat zaměstnanců z rodičovské dovolené a zaměstnávání mladistvých. V případě nereflektování těchto změn, je zde pro zaměstnavatele riziko neúspěšných soudních sporů a riziko pokut ze strany Úřadu práce České republiky.

The post Flexinovela zákoníku práce: Přehled klíčových změn účinných od 1. června 2025 appeared first on AK Berger.

Ústavní soud zrušení rozsudku opírá o porušení práva na soudní ochranu VŠEM, ke kterému dle ÚS došlo zejména na základě těchto skutečností

Nedostatečné odůvodnění neplatnosti vnitřního předpisu o poplatcích

Klíčovým konstatováním, ke kterému v původním rozsudku NS dospěl, bylo, že vnitřní předpis o poplatcích na VŠEM je absolutně neplatný, jelikož nebyl registrován u MŠMT. Ústavní soud byl nespokojen se strohou argumentací NS, zejména s tím, že detailněji nevykládá pojem „vnitřní předpis“, který je v Zákoně o vysokých školách („ZoVŠ“) užíván nejednoznačně. Ústavní soud sice natvrdo neříká, že předpis nemusel být registrován, ale zároveň je z jeho argumentace zřejmé, že se s názorem vyjádřeným v původním rozhodnutí NS neztotožňuje. Dá se tedy předpokládat, že se NS spíše přikloní k tomu, že vnitřní předpis o poplatcích byl platný, což by byla zejména pro bývalé studenty velká rána. Zároveň však ÚS nastiňuje možnost, že by na vnitřní předpis o poplatcích mohlo být nahlíženo jako na „obecné obchodní podmínky“ ve smyslu Občanského zákoníku, což by s novou tendencí vnímání vztahu studenta soukromé VŠ a soukromé VŠ v určitých situacích jako vztahu spotřebitelského, mohlo být novou cestou účinné obrany vůči pochybným praktikám v oblasti poplatků.

Nevyjádření se k otázce existence spotřebitelského vztahu

ÚS byl dále nespokojen s „nevyjádřením“ NS ve věci existence spotřebitelského vztahu mezi studentkou a VŠEM. NS se totiž k věci vůbec nevyjádřil s odkazem na to, že věc již není třeba řešit, jelikož úprava poplatků je absolutně neplatná. Skutečným důvodem tohoto nevyjádření bude však spíše to, že NS již v roce 2016 (33 Cdo 4532/2014) judikoval, že smlouva mezi studentem VŠ a VŠ nemůže být vztahem spotřebitelským. Toto rozhodnutí bylo odborně kritizováno a NS se snažil jeho následky v průběhu času mírnit, zároveň však nechtěl popřít své vlastní rozhodnutí. [1]

Co bude dál?

O věci bude tedy znovu rozhodovat NS, který se bude muset vypořádat s výtkami ÚS. Lze předpokládat, že v novém rozhodnutí bude znovu řešena povaha vnitřního předpisu VŠ, velmi pravděpodobně již nebude přistoupeno k řešení formou absolutní neplatnosti předpisu. Zároveň bude řešena otázka vztahu spotřebitelského, ve které bude pravděpodobně přistoupeno k řešení, že vztah student a VŠ bude v podobných případech vnímán jako vztah spotřebitelský, což současným studentům (resp. těm kteří studium ukončili v nedávné době) přinese nové možnosti obrany, jelikož spotřebitel je jako slabší smluvní strana chráněn zákonem podstatně silněji. Naopak pro studenty bývalé, kteří usilují o zpětné vrácení poplatků, bude situace kvůli odpadnutí důvodu bezdůvodného obohacení výrazně komplikovanější.

Jste v situaci, kdy po Vás VŠEM žádá uhradit zbytek studia či jiné poplatky, a nevíte si rady? Obraťte se na nás na emailu office@akberger.cz, na telefonním čísle 222 520 807 či na našem Facebooku  a my Vám pomůžeme Vaši situaci vyřešit.

[1] srov. VOJÁČEK, Steven. Soukromá vysoká škola jako podnikatel, student jako spotřebitel?. Právní rozhledy, 2024, č. 19-20, s. 641-654, s. 641.)

The post Zvrat v kauze studentů VŠEM, Ústavní soud zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu appeared first on AK Berger.

Ve věci byla podána ústavní stížnost, které bylo vyhověno a rozhodnutí, o kterém článek pojednává, bylo zrušeno. Informace tak nemusí být aktuální ! Více informací naleznete v tomto novém článku nebo nás můžete kontaktovat a emailu office@akberger.cz, na telefonním čísle 222 520 807 či na našem Facebooku.

Od vydání článku v listopadu minulého roku se na nás obrátilo několik klientů, bývalých i současných studentů VŠEM, kterým pomáháme řešit jejich situaci a získávat zpět poplatky, které od nich škola vybrala neoprávněně. Proto je čas na rychlou rekapitulaci nároků studentů VŠEM vůči škole, která snad může zapůsobit i jako motivace pro současné či bývalé studenty v podobné situaci.

Ve stručnosti shrneme dosavadní průběh – Vysoká škola ekonomie a managementu na základě smluvního prohlášení studenta, které musí na začátku studia podepsat každý student, požaduje po svých studentech školné v různých úrovních – nic zvláštního, jedná se o soukromou školu. Háček ovšem nastává v moment, kdy chce student školu opustit. V tento moment totiž VŠEM po studentovi požaduje doplacení všech zbývajících roků studia a to samozřejmě v nejvyšších sazbách. Výjimkou tedy není případ, kdy student po půl roce zjistí, že mu studium nevyhovuje a od VŠEM mu přijde výzva k úhradě školného za další dva roky s dalšími přirážkami. Tato částka se někdy vyšplhala i přes 200.000,- Kč!

Tento model je z pohledu práva značně kontroverzní, ale v minulosti se bohužel soudy nezřídka kdy postavily na stranu školy, to však úplně změnil rozsudek Nejvyššího soudu z minulého léta. Ten totiž prohlásil předpis, kterým se určovaly poplatky za neplatný a to má širokou škálu efektů na budoucí posuzování případů, které však může působit v některých případech i zpětně.

Hodně zjednodušeně totiž všechny poplatky zaplacené od platnosti předpisu, tedy od roku 2015 do září 2024, nemají platný právní důvod a může se tedy jednat o bezdůvodné obohacení ze strany VŠEM. Pojďme si tedy níže vypsat modelové případy a jak se v této situaci zachovat.

Jsem student VŠEM a přemýšlím o ukončení studia, jelikož mi nevyhovuje, ale bojím se poplatků. Co mám dělat?

Pokud jste své studium započali před zářím 2024, pak bude Vaše cesta jednodušší. Studijní poplatky se totiž řídí již zmíněným předpisem z roku 2015, který byl Nejvyšším soudem prohlášen za neplatný. Pokud Vás škola vyzve k zaplacení jakýchkoli poplatků, určitě nic nehraďte a obraťte se na nás či jiného advokáta, který Vám pomůže věc vyřešit. Pokud jste započali studium teprve v září 2024 a později, pak je cesta o něco složitější, ale přesto řešitelná. Pokud jste v této situaci, doporučíme Vám se rovnou obrátit s žádostí o pomoc na advokáta. Klíčem v obou situacích je věc řešit včas a s dobrou právní pomocí.

V posledních 10 letech jsem byl studentem VŠEM a ukončil jsem studium předčasně. VŠEM mi zaslala výzvu k úhradě poplatků i za nedostudovaná léta. Tyto poplatky jsem VŠEM uhradil.

V tomto případě se domníváme, že máte nárok na vrácení minimálně poplatků za studium, které jste neabsolvovali. Je však možné, že budete mít nárok na vrácení i poplatků dalších, toto již záleží na soudu.  V každém případě Vám doporučíme věc zkonzultovat s advokátem, jelikož dle našeho názoru máte dobrou šanci získat minimálně podstatnou část prostředků zpět.

V minulosti jsem byl studentem VŠEM, ukončil jsem studium předčasně a soudil jsem se neúspěšně s VŠEM o hrazení poplatků. (popř. jsem se k žalobě VŠEM nevyjádřil a peníze jsou vymáhány exekučně)

I tato situace bohužel mohla nastat. V tomto případě však na Váš případ rozhodnutí NS bohužel nebude mít efekt.

Závěrem bych rád dodal, že vůči praktikám VŠEM se dá účinně bránit, ale je třeba vše řešit s odbornou pomocí a včas! Pokud máte jakýkoliv problém týkající se tohoto případu, nebo si jen nejste jistí jaká je Vaše situace, neváhejte se na nás obrátit na emailu office@akberger.cz, na telefonním čísle 222 520 807 či na našem Facebooku a my Vám rádi poradíme.

The post Pokračování kauzy studijních poplatků („školného“) na Vysoké škole ekonomie a managementu (VŠEM) a jak postupovat? appeared first on AK Berger.

V rámci soudní praxe jsou jistě situace, kdy soudce namísto zdlouhavého vyhledávání paragrafů, či čísel jiných soudních rozhodnutí, nálezů Ústavního soudu či rozhodnutí mezinárodních soudů (jako je Soudní dvůr EU či Evropský soud pro lidská práva) ocení pomocníka, který dokáže rychle a precizně najít jak požadovaná čísla, tak vytvořit shrnutí klíčových právních vět a dalších výše zmíněných dokumentů.

Podle stránek Soudcovské unie ČR již nyní probíhají školení, která by soudcům měla práci s nástroji AI osvětlit a umožnit jim zrychlit jak rozhodovací činnost, tak preciznost odůvodnění soudních rozhodnutí.

Je to však stále soudce, který ponese odpovědnost za zjištění materiální pravdy (zejména co se trestního práva týče) a případně za správnost rozhodnutí a přesvědčivost odůvodnění, jakož i jeho logickou koherenci. Jen obtížně si lze představit, že to bude výlučně AI, která by rozhodovala o vině pachatele a trestu za čin jím spáchaný. Je zde řada faktorů, které AI v potaz vzít umí – předchozí recidiva, výše škody, nástroje a výnosy trestné činnosti, existence organizované zločinecké skupiny, možná důvod a okolnosti spáchání tr. činu – tedy zákonem předvídané znaky, které je stroj schopen s využitím chladné logiky subsumovat pod příslušná ustanovení trestních (právních) norem. AI však nemá empatii ani city a jsou to právě tyto výlučně lidské vlastnosti, které nám umožnily zavrhnout fyzické tresty a trest smrti a které s přihlédnutím k osobě pachatele umožnují ušít trest pachateli na míru. Je to právě zásada ústnosti – tedy zásada, která nám říká, že soud vynese rozsudek po zhlédnutí pachatele a výslechu svědků a poté co provede hodnocení důkazů (jejich relevance, věrohodnost a pravdivost) a je to něco, co je zatím schopen posoudit ve svém kontextu pouze člověk. Jsou to dále rovněž pravidla etiky, které AI neumí vzít zcela v potaz – brání jí v tom právě absence empatie.

Na straně druhé umožní AI zpracování analýz a přehledů soudních rozhodnutí co se jednotlivých druhů trestů a výší jejich sazeb týče, dále může přispět k odbourání odlišností v rámci rozhodování soudních obvodů a podpořit tak předvídatelnost práva.

I v civilním právu nalezne AI své uplatnění – ať jsou to jednoduché výzvy k úhradě SOP nebo další přípisy, data nařízení jednání – to vše a mnohem více je již dnes minimálně poloautomatizováno. V letech příštích se tak jistě dočkáme zrychlení komunikace se soudy v české soudní praxi a snad i elektronických spisů, které se již osvědčily v rámci insolvenčních řízení.

Jsou to právě elektronické verze všech relevantních dokumentů v soudních kauzách, které umožní učinit odůvodněné závěry a statistiky ohledně soudního rozhodování, systémové podjatosti či ohledně jiných, spravedlivé rozhodování ohrožujících, faktorů.

Algoritmus však nemůže nahradit odpovědnost soudu, která přesahuje pouhou textaci několika rozhodnutí. Je to odpovědnost, která musí ležet výlučně na člověku, který musí být schopen důvěřovat důkazům, či tvrzením stran natolik, aby vyřkl rozsudek, kterým může fyzickou osobu zbavit osobní svobody, anebo zcela vymazat osobu právnickou. Těžko si představit, jak AI vyhodnotí tvrzení stran civilního sporu jen úsudkem chladné logiky, neboť jsou případy, kdy se soud spoléhá na svou intuici a ta jej může vést k závěrům odlišným od prvotního dojmu z případu.

Nechme tedy AI, ať pomůže tam, kde je třeba, poučí tam, kde je to žádoucí, vysvětlí a zanalyzuje to, co je časově náročné a považujme ji nikoliv za hrozbu, jako spíše pomocníka, který by byl jen špatným pánem (což platí nejen v soudní praxi).

JUDr. Pavel BERGER

Petr Hás

The post AI v soudním rozhodování appeared first on AK Berger.

Ve věci byla podána ústavní stížnost, které bylo vyhověno a rozhodnutí, o kterém článek pojednává, bylo zrušeno. Informace tak nemusí být aktuální ! Více informací naleznete v tomto novém článku nebo nás můžete kontaktovat a emailu office@akberger.cz, na telefonním čísle 222 520 807 či na našem Facebooku.

V červenci tohoto roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí klíčové pro všechny studenty Vysoké školy ekonomie a managementu („VŠEM“), kteří zde studovali v posledních deseti letech. Toto rozhodnutí totiž dalo za pravdu studentce, po které škola vymáhala platbu školného za celé bakalářské studium, ale co je ještě důležitější, rozhodlo o tom, že platby školného byly na VŠEM požadovány nesprávným typem právního předpisu, a tedy všichni studenti mají nárok na jeho vrácení za posledních 10 let.

O co vlastně jde a proč by škola měla vracet školné studentům za posledních 10 let? Studentka ve výše zmíněném případě byla studentkou bakalářského programu na VŠEM, se kterou uzavřela smlouvu, ve které se zavázala uhradit studijní poplatky ve výši odvislé od úspěšnosti jejího studia. Studentka však po prvním roce svoje studium ukončila a VŠEM po ní vymáhala poplatky nejen za jeden odstudovaný rok, ale i za celé bakalářské studium, to vše ve zvýšené výši. VŠEM se uhrazení těchto částek domáhala soudně, přičemž okresní soud tomuto požadavku nevyhověl, ale odvolací Krajský soud v Ostravě výsledek zvrátil a vyhověl VŠEM. Studentka však podala vůči tomuto rozsudku dovolání k Nejvyššímu soudu, který studentce vyhověl a nad to přidal velmi důležitá zjištění pro všechny studenty této školy.

Studijní poplatky byly totiž na VŠEM určeny nařízením rektora č. 01/2015, jenže tento předpis nebyl registrován u Ministerstva školství, a jelikož tuto povinnost stanovuje Zákon o VŠ (§ 36 odst. 4) a spojuje s ní platnost těchto předpisů, tak toto nařízení dle Nejvyššího soudu nikdy nebylo platné. Tedy zjednodušeně, ve smlouvě mezi a školou byly sjednány studijní poplatky, které ale na základě této skutečnosti, student nebyl povinen uhradit a mohl by tedy mít právo na jejich vrácení. Promlčecí lhůta je v případě bezdůvodného obohacení až 10 letá, lze tedy požadovat poplatky od dnešního data až 10 let nazpět. * VŠEM změnila tyto předpisy teprve letos v září.

A o jaké poplatky se jedná? Nejde jen o zvýšené poplatky za studium a další zvláštní poplatky, nýbrž o všechny poplatky. Nejvyšší soud ve výsledku dovodil, že všechny poplatky odvedené na základě nařízení rektora č. 01/2015 neměly právní podklad, a jsou tedy bezdůvodným obohacením školy na úkor studenta.

Byl jste v posledních deseti letech studentem VŠEM a odvedl jste jim jakýkoliv studijní poplatek? Pokud ano a chcete tyto poplatky získat zpět, nebojte se na nás obrátit na emailu office@akberger.cz, na telefonním čísle 222 520 807 či na našem Facebooku, a my s Vámi Váš případ projdeme a odborně Vám poradíme. V oblasti práva vysokých škol máme dlouholeté zkušenosti a dokážeme pro Vás najít tu správnou cestu.

* Bezdůvodné obohacení má určeny 2 promlčecí lhůty, subjektivní 3 letou (tedy počítanou od doby, kdy se ochuzený o neplatnosti smlouvy dozvěděl) a objektivní 10 letou (ta není vázána na další podmínky).

(upraveno)

The post Studenti Vysoké škola ekonomie a managementu mají nárok na vrácení školného appeared first on AK Berger.