Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc na začátku roku 2026 přišel s plánem slučováním soudů. Prozatím se jedná o blíže nespecifikovanou vizi, která si klade ambiciózní cíl ušetřit až stovky milionů korun ze státního rozpočtu nebo také zefektivnit fungování soudů nejnižší instance. Ačkoli některé informace prostřednictvím médií a oficiálních vyjádření vyplavaly na povrch, oficiální analýza případné reformy by měla být dle ministra hotova do konce března.[1]
Debata mezi Tejcem a Soudcovskou unií
Ačkoli státní správa obecně není známa svou rychlostí, v tomto případě může jít o výjimku, neboť Tejc chce zavést první změny již od 1. 1. 2027. Nejen ohledně tohoto kroku vyjádřila obavy Soudcovská unie, která varuje před přílišnou unáhleností. Libor Vávra, prezident Soudcovské unie, také upozornil na potencionální technické potíže, které dle něj představují jednu z největších překážek. Konkrétně se může jednat o starý počítačový systém ISAS, který pochází z minulého století a využívají ho právě okresní soudy.[2]
Součástí plánu ministra Tejce je i omezení jmenování nových soudců. Dle něj je nereálné zvyšovat počet soudců v době, kdy soudy řeší méně nových věcí než dříve. Proti tomuto kroku se opět staví Soudcovská unie, která se obává místního nedostatku soudců, a to především na těch nejmenších soudech (typicky Okresní soudy v Semilech, Rokycanech, Prachaticích a dalších, které mají přibližně 8 soudců[3]). Plán totiž nechce omezit počet jmenovacích etap, ale chce změnit počet navrhovaných kandidátů – místo 50 a více kandidátů přibližně pouze 10 až 15 kandidátů.
Tím výčet potencionálních problémů není vyčerpán, Tejc dále neuvedl, co by se dělo s předsedy slučovaných soudů. Zaniknou jejich funkce a budou muset opět o své místo soutěžit? Nebo jeden ze soudních funkcionářů bude jednoduše určen novým předsedou? Nové výběrové řízení by zcela jistě bylo legitimnější než jednoduché určení, na druhou stranu však může být řízení časově náročné a organizace v mezidobí by tak byla pravděpodobně nejistá. Určení nových předsedů by mohlo zaručit organizační kontinuitu. Absence soutěžního prvku by ovšem mohla vyvolat kritiku v té podobě, že by takové určení neslo prvky politického rozhodnutí, nikoliv rozhodnutí dle objektivně stanovených kritérií.
Ministr Tejc částečně odmítl kritiku Soudcovské unie. Ohledně jmenování nových soudců argumentoval momentální naplněností, která činí přes 99,5 %. Také má za to, že reforma zefektivní fungování některých okresních soudů. Výše popsaný dialog však přinesl i nějaký kompromis, Tejc tak připustil, že slučování bude rozděleno do tří etap v rozmezí tří let. Tejc také reagoval na obavy Unie o „zatahování justice do politického boje“: [4]
„Nezávislost soudů nikdo nezpochybňuje. Soudy jsou a budou nezávislé a žádný politik jejich rozhodování neovlivňuje. To však neznamená, že rozhodnutí soudů nemohou být předmětem veřejné diskuse. Řada rozhodnutí vyvolává silné emoce, často oprávněně – například v případech ukládání podmíněných trestů pachatelům znásilnění či pohlavního zneužívání. Otevřená debata o fungování justice není útokem na její nezávislost, ale přirozenou součástí demokratické společnosti.“ [5]
Slučování soudů není v rámci Evropy žádnou novinkou, podobnou reformu uskutečnili například Nizozemci, v jejich případě však reformě předcházela sedmiletá příprava související s detailními analýzami.[6] Za zmínku stojí také Švédsko, neboť slučováním okresních soudů právě ve Švédsku se zabývají různé studie. Máme tak k dispozici konkrétní data, která mohou posloužit k inspiraci. Z těchto analýz lze dovodit, že sloučení soudů může teoreticky zvýšit jejich efektivitu (což se Švédsku vcelku podařilo), ovšem pokud je cílem reformy právě zmiňovaná efektivita, slučování soudů lze provádět jen do určité míry. Přílišná snaha o centralizaci by totiž naopak vedla ke snížení efektivity justice.[7] [8]
Závěr
Prozatím je předčasné plán hodnotit, neboť jeho detaily nejsou veřejně známy. Tyto detaily by však veřejnosti měla zpřístupnit plánovaná analýza, která odhalí bližší specifika plánované reformy. Je však nesporné, že plán představuje jednu z nejvýznamnějších strukturálních otázek české justice posledních let. Dle našeho názoru se jedná o odvážný krok, který vyžaduje důslednou přípravu. Je potřeba mít neustále na paměti, že dopady plánované reformy by ovlivnily nejen fungování justice, ale také fungování značné části veřejnosti.
[1] ČTK, ČT24. 14. 2. 2026. Slučováním soudů stát ušetří až stovky milionů, plánuje Tejc. Online. CT24. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/slucovanim-soudu-stat-usetri-az-stovky-milionu-planuje-tejc-370342
[2] ČTK, Ministerstvo spravedlnosti. 26. 2. 2026. Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů. Online. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/02/26/soudcovska-unie-varuje-pred-unahlenou-zmenou-v-soustave-soudu/.
[3] Ministerstvo spravedlnosti. 18. 7. 2025. České soudnictví 2024: Výroční statistická zpráva. Výroční zpráva. Online. Ministerstvo spravedlnosti. Dostupné z: https://msp.gov.cz/web/msp/-/ministerstvo-spravedlnosti-predstavilo-vyrocni-statistickou-zpravu-za-rok-2024-kopirovat-
[4] ČTK, Ministerstvo spravedlnosti. 26. 2. 2026. Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů. Online. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/02/26/soudcovska-unie-varuje-pred-unahlenou-zmenou-v-soustave-soudu/.
[5] Ministerstvo spravedlnosti ČR. 26. 2. 2026. Reakce ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce na vyjádření Soudcovské unie. Online. Ministerstvo spravedlnosti. Dostupné z: https://msp.gov.cz/web/msp/rozcestnik/-/clanek/reakce-ministra-spravedlnosti-jeron%C3%BDma-tejce-na-vyj%C3%A1d%C5%99en%C3%AD-soudcovsk%C3%A9-unie-1?_com_liferay_asset_publisher_web_portlet_AssetPublisherPortlet_INSTANCE_XRfnFFegERxq_redirect=https%3A%2F%2
[6] ČTK, Ministerstvo spravedlnosti. 26. 2. 2026. Soudcovská unie varuje před unáhlenou změnou v soustavě soudů. Online. Advokátní deník. Dostupné z: https://advokatnidenik.cz/2026/02/26/soudcovska-unie-varuje-pred-unahlenou-zmenou-v-soustave-soudu/.
[7] Agrell, P., Mattsson, P., & Månsson, J. 26. 1. 2020. Impacts on efficiency of merging the Swedish district courts. 288(2), stránky 653-679. Online. Linnéuniversitetet. Dostupné z: https://lnu.diva-portal.org/smash/record.jsf?pid=diva2%3A1388558&dswid=8972
[8] Månsson, J., & Unnikrishnan, A. 27. 10. 2025. Did the Merger Strategy Towards Optimal Scale Go Too Far? The Case of Swedish District Courts. str. 23. Online. Reaserch Square. Dostupné z: https://www.researchsquare.com/article/rs-7812909/v1