Co nového přináší novela trestních předpisů?
Sotva Poslanecká sněmovna dne 10. 4. 2024 schválila novelu trestního zákoníku, kterou se mění definice znásilnění, je na pořadu další plánovaná novela, která se bude týkat všech trestních předpisů. Cílem tohoto článku je shrnout nejzásadnější změny v trestním zákoníku a trestním řádu, které tato novela přináší.
První významnou změnou, kterou novela přináší je rozšíření druhů trestů, které může soud za spáchání trestného činu uložit. Těmito novými druhy trestů jsou zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti na veřejné soutěži a trest zákazu přijímání dotací a subvencí. Tyto tresty bude navíc možné uložit jako tresty samostatné, budou-li splněny podmínky vymezené v § 74c a § 74e trestního zákoníku, které novela navrhuje. Nebude tedy potřeba pro uložení těchto trestů, aby tyto druhy trestů byly uvedeny ve zvláštní části trestního zákoníku u jednotlivých skutkových podstat trestných činů.
A u trestů ještě zůstaneme, neboť novela rovněž rozšiřuje podmínky, za kterých je možné uložil trest domácího vězení. Současný stav je takový, že trest domácího vězení lze uložit pouze za spáchání přečinu. Po novele by však bylo možné uložit trest domácího vězení i za spáchání trestného činu, u něhož dolní hranice trestní sazby odnětí svobody nepřevyšuje tři léta. Tedy tento trest lze uložit i za spáchání některých zločinů, pokud je splněna tato podmínka.
Poslední zásadní a negativní změnou u trestů, která je navíc v rozporu s jedním z cílů novely, jímž je snížit přeplněnost věznic, je změna v ukládání podmíněných trestů odnětí svobody. Současný stav je takový, že tzv. podmínku lze uložit pouze v případě, že pachatel trestného činu bude odsouzen k trestu odnětí svobody, jehož doba výkonu nepřevyšuje 3 léta. Zákonodárce má však v úmyslu snížit tuto hranici na 2 roky.
Novela však nepřináší pouze vymezení nových druhů trestů, ale vymezuje i nové trestné činy. Zákonodárce tak zareagoval na množící se deepfake videa[1], a rozhodl se je trestat, když vymezuje nový trestný čin zneužití identity k výrobě pornografie a její šíření, který v případě, že bude schválen sněmovnou, bude vymezen v § 191a trestního zákoníku.
Druhým trestným činem, který chce zákonodárce novelou zavést, je trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Skutková podstata nově definovaného trestného činu bude dopadat na vyzvídání informací pro cizí moc, předávání informací cizí moci, ale i na další aktivity ve prospěch cizí moci vedené úmyslem ohrozit nebo poškodit důležité státní zájmy.
Posledními zásadní změnou, kterou přináší novela trestního zákoníku je snaha o jistou dekriminalizaci pěstování konopí, když se zákonodárce rozhodl rozlišovat mezi pojmy neoprávněná výroba omamné látky a pěstováním a zpracování rostliny, která obsahuje omamnou látku.
Jak již bylo avizováno na začátku, novela si rovněž klade za cíl úpravu trestního řádu, a to dosti zásadním způsobem.
Zákonodárce má hned v úvodu trestního řádu snahu doplnit novou zásadu pro trestní řízení, která má vést k využívání restorativní justice v daleko větší měřítku než je tomu dnes. Orgány činné v trestním řízení tak budou mít povinnost v případech tomu vhodných dbát na aktivní účast poškozeného a obviněného při řešení následků trestného činu a napravení vztahů činů.
Další významnou navrhovanou změnou, s kterou autor tohoto článku zásadně nesouhlasí, je možnost uložit trestním příkazem i nepodmíněný trest odnětí svobody v délce 1 roku. I tento krok dle názoru autora povede k vyšší vytíženosti věznic, a je tak v rozporu s účelem novely.
Jak již autor uvedl na začátku, výše vyjmenované změny nejsou změnami jedinými, nicméně se jedná o změny nejzásadnější. Byť nelze se všemi změnami souhlasit, lze shrnout, že bude zajímavé sledovat, zda budou všechny navrhované změny Parlamentem České republiky schváleny.
[1] Deepfake je typ syntetického média, které využívá generativní umělou inteligenci a strojové učení k tvorbě hyperrealistických obrazů, zvuků či videí. Pomocí pokročilých algoritmů umí vytvářet realistické imitace obličeje, hlasu a pohybu.
